Úvodní kurz na Palestře aneb zpátky na místo činu

Pět let po mém úvodním kurzu na vysoké škole znovu na stejném místě. Ale už jako instruktor a n jako nový student, i když nevím, co mě bavilo víc?

Úvodní kurzy naší školy jsou, řekl bych, poněkud odlišné od jiných. A to zejména díky jednomu docentovi. Docent Neuman byl můj vedoucí práce u diplomové i bakalářské práce a je to opravdový sportovec a nadšenec do outdooru – a tak i úvodní kurzy vypadají.

Sportovní program

Palestra Pavel Cibulka

Nabitý program od rána do večera, převážně vše venku a na odřeniny se u nás moc nehraje. Vše se odehrává v Prachovských skalách, kde probíhají seznamovací hry, sportovní utkání i noční „bojovky“. Nejzábavnější a asi i můj neoblíbenější program je tzv. finská stezka – odpolední překážkový běh v přírodě na předem připravených místech, kde proti sobě soutěží dva týmy studentů. Mezi soutěže jako žebřík nebo štafeta s kládou si studenti vyzkouší i nějaké to slaňování a výlez opuštěného lomu. To už není jen tak pro někoho, ale studenti Palestry to zvládnout musí! Další oblíbená disciplína je také houpačka přes příkop a pro ty fyzicky zdatnější s dotykem o strom (docentům oblíbený kousek, který jsem ještě neviděl je i s omotáním okolo stromu! Kdo byl na kurzu, ten ví..).

Palestra

Mezi volnější dny patří lesní golf nebo sportovní den, kteří studenti organizují na vlastní pěst. Program, organizace i vyhlášení je jen na nich…a občas to stojí za to. Z pohledu diváka mě letos nejvíc bavil plachťácký volejbal a běh s otočením se 10x okolo tyčky.

Palestra Pavel Cibulka

παλαίστρα

Poslední večer je tak trochu mýtycký!

A to i pro dospělé studenty. Já si svůj pamatuji jako dnes, na zřícenině hradu Pařez. Palestra bylo řecké zápasiště a podle toho se naše škola jmenuje, je tedy nutné vzdát čest řeckým bohům a nechat se do Palesty přijmout splněním úkolu – přeskočení ohně!

Palestra Pavel Cibulka

Úplný závěr je tolik obávaný přespolní běh na čas, který vzbuzuje snad větší strach než test u Prof. Dylevského. A časový limit není ve finále to nejhorší…jde spíš o zrak studentů, kteří si občas zaběhnout i 5 km navíc mimo trasu vyznačenou fáborky.  No a to je vlastně konec kurzu a začátek přednášek a vysokoškolského života!